Osteoporóza aneb řídnutí kostí
Poliklinika IPP provozuje specializovaná zdravotnická zařízení v centru Prahy. Klientům poskytuje komplexní ambulatní péči moderně vybavených ordinacích. Zdravotní služby ve všech zařízeních Polikliniky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
Kdo to je?
Osteoporóza, neboli lidově řečeno „řídnutí kostí“, je chronické systémové metabolické onemocnění skeletu, které je charakterizováno snížením kostní hustoty. Typicky postihuje ženy po menopauze, ale může se rozvinout i u mužů a vzácně u dětí. Nejčastěji se rozvíjí u žen po přechodu.
V České republice trpí osteoporózou přibližně každá 3. žena a každý 5. muž starší 50 let. U mladších jedinců dochází k jejímu rozvoji většinou na podkladě jiných onemocnění vedoucích k snížení kostní hustoty či při užívání některých léků.
Dá se poznat na základě příznaků? Láme si pak člověk kosti i při banálních úrazech?
Kostní tkáň se po celý život obměňuje, odbourává a tvoří. Reaguje na zatížení, opravuje drobná poškození a podílí se na hospodaření s vápníkem a fosfáty.
Při osteoporóze dojde k poruše kostní obměny, k nerovnováze mezi odbouráváním a novotvorbou. To vede k úbytku množství kostní hmoty - jejího minerálu, bílkovin a k poruše její mikrostruktury. Snižuje se mechanická odolnost tkáně a zvyšuje se riziko vzniku zlomenin.
Osteoporóza nebolí, probíhá po dlouhou dobu bezpříznakově. Proto se tomuto onemocnění také výstižně přezdívá „tichý zloděj kostí“. Projeví se většinou až první zlomeninou, typicky na podkladě banálního úrazu - při působení malé síly, například při pádu z výšky stojící postavy. Zlomeniny u osteoporózy mohou vznikat i bez úrazu, jen na podkladě každodenní běžné zátěže.
Máte nějakého nejčastějšího pacienta?
Nejčastějším pacientem naší osteologické ambulance je žena ve věku 70 - 75 let.
V lepším případě přichází včas, to znamená zatím bez jakýchkoli potíží souvisejících s osteoporózou, pouze na základě výsledku denzitometrického vyšetření, které osteoporózu prokázalo. V horším případě přichází pacient již po prodělané zlomenině a s obtížemi se zlomeninou souvisejícími.
Často bývá příznakem osteoporózy i „zkřivení těla“ a bolesti páteře - proč?
Ke „zkřivení těla“ dochází v případě zlomeniny obratle, kdy nastane jeho zborcení. U pacienta si všimneme náhlého snížení celkové tělesné výšky. Stlačení boční strany obratle je provázeno vychýlením osy páteře do strany a vznikem skoliózy. Při stlačení jeho přední či zadní části dochází k zvýšenému ohnutí páteře vpřed či vzad. Může se objevit i hrb s vrcholem v místě postiženého obratle.
Dojde-li při deformaci obratle k dráždění a útlaku nervových kořenů, je tento stav provázen silnými bolestmi. Ne každé zborcení obratle je však provázeno bolestí, pokud k nervovému útlaku nedojde, pacient o zlomenině obratle ani nemusí vědět, objevíme ji náhodně při nějakém zobrazovacím vyšetření prováděném z jiných důvodů. Mylně se traduje, že bolest páteře rovná se osteoporóza.
Nejčastější příčinou bolestí zad není osteoporóza, ale stojí za nimi degenerativní změny páteře vznikající na podkladě jejího přetěžování a při vadném držení těla. Degenerativní změny probíhají v průběhu stárnutí u každého z nás, jen jinak rychle. Tyto změny také vedou k dráždění a útlaku nervů vystupujících z páteře nebo probíhajících páteřním kanálem. Nejčastěji působí problémy v hrudní a bederní páteři výhřez meziobratlové ploténky a zúžení páteřního kanálu, či při nestabilitě určitého úseku páteře může dojít k posunu jednoho obratle vůči druhému.
Osteoporóze se říká “tichý zloděj kostí”, protože zpočátku nevyvolává žádné zjevné příznaky. Kosti postupně slábnou a ztrácejí hustotu, aniž by to člověk cítil nebo si toho všiml.
Lidé si často na osteoporózu přijdou až tehdy, když si zlomí kost, a to i při menším pádu nebo nárazu. Jelikož nemoc postupuje bez bolesti či jiných varovných signálů, je těžké ji odhalit včas, pokud nejsou prováděna pravidelná vyšetření, zvláště u těch, kteří jsou ve vyšším riziku.
Zhoršuje se onemocnění s věkem?
S postupujícím věkem hustota kostí přirozeně klesá, a tudíž se snižuje i jejich mechanická odolnost.
Často jsou to ženy po menopauze, důvodem jsou hormony?
Ano, příčinou postmenopauzální osteoporózy je nedostatek pohlavních hormonů estrogenů. Estrogeny za běžných okolností snižují odbourávání a podporují novotvorbu kosti. Menopauza vede k nerovnováze mezi novotvorbou a odbouráváním kosti, postupně převažuje odbourávání nad novotvorbou.
Čím dříve v životě ženy menopauza nastoupí, tím delší je následné životní období bez působení pohlavních hormonů a tím je i vyšší pravděpodobnost rozvoje osteoporózy. O předčasné menopauze hovoříme při jejím nástupu před 45. rokem věku. Více ohroženy jsou ženy, které začaly menstruovat později, tj. až kolem 14. - 15. roku a dále ty, u nichž se osteoporóza v rodině již vyskytuje.
Jaké jsou další důvody pro vznik tohoto onemocnění? Je to například i nedostatek vitamínu D či vápníku?
Důvodů pro vznik osteoporózy je mnoho - jsou to různá onemocnění vedoucí k snížení kostní hustoty, genetická zátěž v rodině, některé léky, ale také životní styl. Zvýšené riziko osteoporózy s sebou nesou špatné stravovací návyky, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy a a v neposlední řadě malá pohybová aktivita.
Také nedostatek vitamínu D a vápníku vede k zvýšenému odbourání minerálu z kostí. Vitamín D ovlivňuje vstřebávání vápníku ze střeva i jeho ztráty do moči. Při nízké hladině vitamínu D se vápník z potravy vstřebává omezeně, Nedostatečný přísun vápníku si organismus kompenzuje jeho zvýšeným odbouráváním z kostí.
Jaké kosti jsou postiženy nejvíce?
Postiženy jsou všechny kosti těla. Typickou osteoporotickou zlomeninou je fraktura obratlového těla a horní části stehenní kosti, nejčastěji hovoříme o zlomenině krčku stehenní kosti. U žen v menopauze se za osteoporotické fraktury považují také zlomeniny v oblasti zápěstí či dolního předloktí. Mezi častější zlomeniny patří i fraktury pažní kosti, žeber a pánve.
Rozlišujeme nějaké druhy osteoporózy?
Osteoporózu rozdělujeme podle toho, zda známe či neznáme její příčinu. Pokud její původ neznáme, hovoříme o osteoporóze primární. Jedná se například o osteoporózu u mladých dospělých jinak zdravých osob a osteoporózu u seniorů.
Známe-li příčinu osteoporózy, nazýváme ji osteoporózou sekundární, vznikající v důsledku jiného základního onemocnění. Sem řadíme osteoporózu na podkladě genetických poruch - jako je vrozená kostní lomivost. U endokrinních onemocnění - do této skupiny patří osteoporóza z nedostatku pohlavních hormonů u žen i můžů, ze zvýšené činnosti štítné žlázy, při cukrovce, dále na podkladě onemocnění zažívacího traktu - například při chronických střevních zánětech, jaterních onemocněních, po operacích zažívacího traktu, a také při potravinových alergiích.
Při vyjmenovávání příčin nesmíme opomenout chronická zánětlivá onemocnění pojiva jako je třeba revmatoidní artritida, dále stavy spojené se sníženou funkcí ledvin a onemocnění nádorová. Potom sem patří osteoporóza navozená některými léky, zejména celkově podávanými kortikoidy, a osteoporóza z fyzické inaktivity u dlouhodobě ležících či obtížně a málo se pohybujících osob.
Neinvazivní vyšetření je takové, při kterém se nezasahuje do těla pacienta prostřednictvím nástrojů, které by pronikaly kůží nebo tkáněmi. Tyto metody jsou obvykle šetrnější a bezpečnější, protože nedochází k narušení těla.
Příklady zahrnují ultrazvuk, rentgen, magnetickou rezonanci (MRI) nebo EKG. Neinvazivní vyšetření jsou často první volbou při diagnostice, protože minimalizují riziko komplikací.
Jak vypadá diagnostika, co se používá? RTG, CT, ultrazvuk, laboratorní vyšetření ...?
K vyšetření osteoporózy používáme vyšetření zobrazovací a laboratorní.
Základním zobrazovacím vyšetřením hustoty kostí je denzitometrie skeletu. Denzitometr umí přesně stanovit hustotu kostního minerálu, a tím určit stupeň úbytku kostní hmoty. Standardně se měří hustota kostí v oblasti obratlů bederní páteře, v oblasti horních konců stehenních kostí a jejich krčků a dle potřeby v oblasti dolního předloktí.
Výsledek kostní denzitometrie je stěžejní pro zahájení a volbu léčby úbytku kostní hustoty. Vyšetření je neinvazivní, dávka záření zcela zanedbatelná. Klasický nativní rentgenový snímek nám umožňuje posoudit tvar a rozměry vyšetřované kosti a její strukturu. K průkazu osteoporózy se ale nehodí. Spolu s přesnějším CT vyšetřením ho využíváme zejména u diagnostiky zlomenin kostí.
Ultrazvukové měření patní kosti mělo svůj zlatý věk cca před 20 lety, ale ukázalo se, že pro stanovení diagnózy a sledování stavu kostní hmoty při léčbě osteoporózy, zejména osteoporózy v oblasti páteře, není vhodné.
Součástí vyšetření v odborné osteologické ambulanci je vyšetření laboratorní, jehož cílem je objasnit příčinu vzniku osteoporózy u daného pacienta a následně pomoci monitorovat její léčbu. Kromě běžných vyšetření, jako je krevní obraz, zánětlivé parametry, hladina vápníku a fosforu, funkce ledvin, jater, štítné žlázy, hladina cukru a elektroforéza bílkovin se zaměřujeme na speciální vyšetření kostního obratu, hladiny vitamínu D a parathormonu. Sledujeme aktivitu laboratorních ukazatelů kostní novotvorby a odbourávání kosti a jejich vzájemný poměr. Hladina vitamínu D nám vypovídá o tom, zda je jím organismus dostatečně saturován.
Parathormon je hormon příštítných tělísek, který reguluje množství vápníku v krvi. V případě nedostatku vápníku v organismu uvolňuje parathormon vápník z kostí a zajišťuje tak jeho stálou hladinu nezbytnou pro správné fungování celé řady životně důležitých systémů organismu.
Dá se nemoc vyléčit nebo alespoň „upravit“ tak, že člověk může normálně fungovat?
Léčba osteoporózy je celoživotní záležitostí. Snažíme se o snížení rizika vzniku zlomeniny.
Nezbytnou podmínku úspěšné léčby představuje správná výživa se zaměřením na dostatečný příjem vápníku a vitamínu D v souladu s dodržováním určitých režimových opatření. Vápník získáváme z potravy, zejména z mléčných výrobků. Vitamín D si naše tělo samo vytváří při pobytu na slunci po vystavení UVB záření. Omezeně zdrojem vitamínu D mohou být také některé potraviny, zejména mořské ryby.
K podpoře správné metabolické funkce kostí doplňujeme vápník a vitamín D u pacientů s osteoporózou i v lékové formě. Doporučujeme celkový denní příjem vápníku v rozmezí 1200 - 1500 mg (včetně příjmu Ca ve stravě) a vitamínu D 800 - 1000 IU (mezinárodních jednotek).
Pro představu, jak získat doporučené množství vápníku a vitamínu D z potravy:
Vápník (1200-1500 mg denně):
- Sklenice mléka (250 ml) má asi 300 mg vápníku.
- Jeden kelímek jogurtu (150 g) obsahuje zhruba 200 mg.
- Plátek sýra (30 g) má asi 200 mg.
- Brokolice nebo mandle také obsahují menší množství vápníku. (brokolice okolo 100 mg ve 100 g váhy, mandle přibližně 260 mg ve 100 g váhy)
Vitamín D (800-1000 IU denně):
- 100 g lososa obsahuje přibližně 400 IU vitamínu D.
- Vaječný žloutek má kolem 40 IU.
- Některé mléčné výrobky a cereálie jsou obohacené o vitamín D. (mléko, jogurty, máslo a margaríny, cereálie, sójové a rostlinné alternativy,...)
Potřeba dávky vitamínu D vzrůstá s věkem, tudíž u starších lidí podáváme dávku obvykle vyšší. Důležitá je strava bohatá i na další bílkoviny, minerály a vitamíny, jako je například hořčík a vitaminy C a K2. Neopomenutelnou součástí léčby osteoporózy je zdravý pohyb.
Při zátěži se kosti stávají metabolicky aktivnější a „zabudovávají“ do sebe minerály, čímž se zvyšuje jejich mechanická odolnost. Za přirozenou a dostatečně účinnou fyzickou aktivitu nejen pro seniory považujeme chůzi. Vhodné jsou každodenní procházky v délce 1-2 hodiny. I další sportovní aktivita, dle pacientových možností a schopností, ideálně 2-3 x v týdnu, je pro úspěšnost léčby přínosem.
Cvičení by mělo být zaměřeno zejména na zlepšení stability a koordinace pohybů a a zpevňování středu těla - na posilování břišních a zádových svalů. Dobrá tělesná kondice a svalová síla může při pádu ochránit pacienta před vznikem nové fraktury.
Za nebezpečné považujeme skoky, otřesy a prudké pohyby. Je nutné se vyvarovat zvedání těžkých předmětů. O nadměrné a rizikové zátěži hovoříme v případě manipulace s břemeny těžšími než 5 kg. Klademe důraz na prevenci pádů v domácím i venkovním prostředí.
Po vstupním laboratorním a zobrazovacím vyšetření pacienta s osteoporózou a odhalení příčiny onemocnění zahajujeme cílenou medikamentózní léčbu. Základní léčba probíhá obvykle po dobu 5 let, v některých případech déle. Následně ji přerušujme a dle potřeby se k ní během dalšího života znovu vracíme.
Umíme úbytek kostní hmoty zastavit a dokonce hustotu kosti i zlepšit. Využíváme k tomu dvou základních skupin léků. Nejstarší léky tlumící obměnu kosti, tzv. bisfosfonáty, jsou k dispozici pro pacienty od roku 1996. Oproti původnímu každodennímu užívání v jejich začátcích stačí dnes podání v intervalech 1x týdně či 1x měsíčně. Nově tuto léčbu v tabletách může předepisovat od 1. 1. 2024 i praktický lékař.
Modernějším biologickým léčivem snižujícím odbourávání a přestavbu kostní tkáně je denosumab. Aplikace podkožních injekcí se provádí pouze 2x ročně. Podávání tablet i injekcí vede ke zvyšování mineralizace kosti, což významně snižuje riziko vzniku zlomenin. Druhá skupina výhradně injekčních léků je ještě účinnější, neboť je schopna částečně obnovit již ztracenou kostní hmotu. Jedná se o léčbu finančně více nákladnou pro pacienty splňující určitá výběrová kritéria.
Vitamín D je klíčový pro zdraví kostí, zubů a imunitního systému, přičemž tělu pomáhá vstřebávat vápník a fosfor. Získáváme ho hlavně ze slunce, ale i z potravin jako tučné ryby nebo vejce, přičemž v zimě je často nutná suplementace.
Nedostatek vitamínu D může vést k osteoporóze, svalové slabosti či zvýšenému riziku zlomenin.
Pokud trpíte únavou, bolestmi svalů a kostí nebo máte oslabenou imunitu, doporučuje se nechat si hladinu vitamínu D zkontrolovat lékařem.
Existuje nějaká prevence vzniku osteoporózy?
Prevence vzniku osteoporózy začíná již v dětství. Složení kosti je ovlivněno výživou - především příjmem vápníku a vitamínu D, a pohybovou aktivitou, která podporuje její mineralizaci. Navýšení kostní hustoty je možno ovlivnit do 25. - 30. roku věku, kdy člověk dosahuje takzvanou svoji vrcholovou kostní hustotu.
Po 30. roce věku hustota kosti zůstává po nějakou dobu stejná a dále klesá. Cílem prevence je tedy dosáhnout maximálního množství kostní hmoty na počátku dospělosti, abychom zabránili rozvoji osteoporózy v pozdějším věku. Dodržování správné životosprávy je žádoucí během celého života.
Kromě již zmiňovaného přísunu dostatečného množství vápníku (1200 mg denně), vitamínu D ( 800 IU denně) a přiměřené fyzické aktivity je pro zdraví kostí třeba vyloučit kouření a požívání zvýšeného množství alkoholu a kávy. Zahájení hormonální substituční léčby u žen po přechodu je s výhodou.
MUDr. Olga Hudáková, Ph.D.
Osteologická ambulance
Poliklinika IPP s.r.o.
Kartouzská 204/5, 150 00 Praha 5
Tel. č .: +420 273 136 849, Call centrum: +420 241 241 241
Chcete, aby vám nic neuteklo? Tak nás sledujte i na našich sociálních sítích, podobně zajímavých článků bude přibývat :-)
#poliklinikaipp #zdravekosti #vitaminD #vitaminyzesluncepocelyrok #selfcare #svetovydenosteoporozy #zdravinaprvnimmiste