Srdce a stres
Poliklinika IPP provozuje specializovaná zdravotnická zařízení v centru Prahy. Klientům poskytuje komplexní ambulatní péči moderně vybavených ordinacích. Zdravotní služby ve všech zařízeních Polikliniky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
Ve své ordinaci se často setkávám s otázkou, zda může stres v práci či v partnerských vztazích ovlivnit zdraví srdce. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, protože stres je součástí života nás všech a v jisté míře je dokonce prospěšný. Pojďme se tedy podívat na souvislost mezi stresem a zdravím našeho srdce.
Kromě známých nervových drah, které pracují na úrovni vědomí (zajišťují pohyb a zprostředkovávají smyslové vjemy), naše tělo řídí také dva autonomní nervové systémy, které si běžně neuvědomujeme. Tyto systémy řídí mnoho funkcí od stahování a roztahování cév, přes pohyby trávicího ústrojí až po srdeční aktivitu a úzce souvisí s emocemi. Nazýváme je sympatikus a parasympatikus.
Sympatikus nás připravuje na stres, boj a útěk. Zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci a zostřuje naši pozornost. Všichni jsme to zažili – když se polekáme a vyplaví se nám adrenalin, který právě aktivuje sympatikus. Naopak parasympatikus je aktivní, když se najíme, odpočíváme a cítíme se bezpečně. Můžeme ho vnímat jako příjemné mrazení v zádech, třeba při lehkém podráždění ušního boltce.
Při dlouhodobém duševním stresu a nedostatku spánku dochází vlivem hormonu kortizolu ke zvýšení množství receptorů pro adrenalin, čímž se k jeho působení stáváme citlivější. Nejprve tyto změny můžeme zaznamenat jako zvýšenou tepovou frekvenci nebo vyšší krevní tlak. Postupem času to však můžeme pociťovat jako nepříjemné bušení srdce či sevření na hrudi.
Vlivem kortizolu, adrenalinu a vyššího krevního tlaku se také mění cévní stěna, do které se snadněji usazuje cholesterol a lipidy, což může vést k ateroskleróze (kornatění tepen). Ateroskleróza zužuje tepny a může je i ucpat. Pokud se to stane na tepně zásobující srdce, mluvíme o infarktu myokardu.
Stres je však často nevyhnutelný a ne každý umí eliminovat stresové faktory jako protivného kolegu, špatnou finanční situaci či konflikty v rodině. Proto je potřeba využít způsoby, jak duševní stres kompenzovat. Paradoxně jedním z nejlepších řešení je opět stres – tentokrát tělesný při sportovní zátěži. Pravidelný sport snižuje množství kortizolu, dlouhodobě snižuje hladinu adrenalinu, zlepšuje stav cévní stěny a krevní tlak a prokazatelně prodlužuje délku i kvalitu života.
"Tělesná námaha by měla být přiměřená věku a tělesné konstituci. Nejpřirozenějším pohybem je chůze. Pro udržení dobrého zdraví by měl člověk denně ujít alespoň sedm až deset kilometrů nebo deset tisíc kroků, což lze snadno měřit pomocí mobilního telefonu či chytrých hodinek (ty kvalitnější toho umí dneska už opravdu hodně co se týče měření různých věcí kolem tělesných aktivit, stresu, srdečních tepů a jejich variability, atd.). Kromě klidné chůze bychom však měli alespoň třikrát týdně vykonávat náročnější sport po dobu jedné hodiny – běh, jízda na kole, plavání, posilování. Intenzitu si každý musí zvolit dle svých schopností. Poměrně dobrým ukazatelem přiměřené intenzity je schopnost mluvit v krátkých větách, ale ne v souvětích."
Nejdůležitější je, aby nás sport bavil. Doporučuji různé sporty střídat, aby se předešlo jednostrannému přetěžování pohybového aparátu a snížilo se riziko zranění.
MUDr. Šimon Macháček
Kardiologie
#kardiologie #vysetreni #IPP #poliklinikaipp #sport #pohyb #srdce #zdravi #odbornyclanek
Chcete, aby vám nic neuteklo? Tak nás sledujte i na našich sociálních sítích, podobně zajímavých článků bude přibývat :-)