Bolest na hrudi
Bolest na hrudi, zvláště pak píchání u srdce, člověka znepokojí. Ve většině případů však bolest nezpůsobuje srdeční sval, ale například degenerativní procesy hrudní a krční páteře nebo uskřípnutí některého hrudního nervu. Bolest na hrudi neznamená vždy vážnou nemoc, je však nutné naučit se rozpoznat, kdy je potřeba rychlé pomoci.
Pokud bolest během chvíle neodezní, je nutno navštívit lékaře, který zjistí přesný typ bolesti a dalšími vyšetřeními vyloučí jiné diagnózy. Pokud se jedná o nervosvalové potíže, lékař pacienta odešle k neurologovi nebo na rehabilitaci.
Píchavá bolest na hrudi, která se zhoršuje při nádechu nebo pohybu, může být důsledkem blokace hrudní páteře nebo natažených hrudních svalů. Tyto problémy si člověk může přivodit sám, pokud zvedá hodně těžké věci, dělá prudké pohyby nebo velmi intenzivně cvičí. Svaly jsou tak enormně namáhány, což vede k jejich natažení a bolesti.
Bolestí na prsou se mohou projevovat také úzkostné stavy. Pokud je bolest velmi silná, může vypadat téměř jako infarkt myokardu. Vyšetřením se však ukáže, že nález na EKG je negativní. Tento stav označujeme jako Da Costův syndrom, což je funkční srdeční porucha, kdy srdce jako orgán je v naprostém pořádku, jen se projevuje atypicky.
Bolest na hrudi, která bezprostředně neohrožuje na životě, může být zapříčiněna také refluxní chorobou jícnu. Jde o onemocnění, kdy se žaludeční šťávy a část natrávené potravy vrací ze žaludku zpět do jícnu a způsobuje takzvané pálení žáhy. Projevuje se jako bolestivé pálení za hrudní kostí, a právě proto se refluxní choroba jícnu občas podobá angině pectoris.
Angina pectoris vzniká, když srdce nemá dostatek kyslíku. Charakteristický je pro ni pocit, že se nemůžete nadechnout. Příznaky se objevují hlavně při zvýšené námaze, během odpočinku pak pomalu odeznívají. Onemocnění vzniká, když se v koronárních tepnách, které zásobují naše srdce kyslíkem, ukládají tukové pláty. Tepny se zužují (dochází k ateroskleróze), proto do srdce neproudí dostatečné množství kyslíku. K léčbě anginy pectoris se nejčastěji používá nitroglycerin, který cévy opět rozšíří.
Pokud se tepny uzavřou úplně, ať už v důsledku ukládání tuku nebo vznikem krevní sraženiny, která je ucpe, dochází k infarktu myokardu. Jedná se o nebezpečný stav, který může způsobit odumření srdeční tkáně (ischemii). Pro infarkt je charakteristická silná a pálivá bolest za hrudní kostí, která často vystřeluje do levé paže, krku a dolní čelisti. Může se přidat také bolest břicha a zvracení. Člověk postižený infarktem bývá navíc zpocený, zmatený a někdy ztrácí vědomí. Příznaky anginy pectoris a infarktu jsou často hodně podobné, proto je nutné při těchto projevech vždy ihned volat záchrannou službu. Do příjezdu lékaře je potřeba kontrolovat životní funkce postiženého, posadit pacienta do polosedu a povolit mu těsné oblečení, které mu brání v dýchání. Pokud má pacient nitroglycerin, je třeba mu jej podat. V případě, že by se jednalo o anginu pectoris, lék mu může pomoci.
Bolestí na hrudi se projevuje také plicní embolie. Jde o vážný stav, kdy tepnu v plicích ucpe krevní sraženina. Ta se může vytvořit v kterékoli žíle v těle, nejčastěji však vzniká při trombóze v dolních končetinách. Plicní embolie se projevuje jako ostrá bolest na hrudi, typické je pro ni i obtížné dýchání až dušnost, kašel, bušení srdce a krátkodobá ztráta vědomí. Při jakémkoliv z těchto příznaků je nutné ihned zavolat záchrannou službu, aby nedošlo k selhání srdce a minimalizovala se pravděpodobnost poškození plic.
Přestože bolest na hrudi nemusí nic znamenat, rozhodně bychom ji neměli podceňovat.
Onemocněním srdce lze do jisté míry předcházet. Vznik kardiovaskulárních chorob je ovlivněn celou řadou faktorů, z nichž některé (věk, genetická dispozice) nemůžeme nijak ovlivnit. Riziko vzniku srdečních onemocnění však lze snížit především dodržováním zásad zdravého životního stylu. Primárně se jedná o pravidelný pohyb, díky němuž lze bojovat proti nadváze, obezitě a vysokému cholesterolu, což jsou další faktory, které vznik srdečních chorob podporují. Nemůžeme opomenout ani vyváženou stravu, kde nejproblematičtější je množství tuků, ve stravě by měly převažovat nenasycené tuky nad nasycenými. Je dobré vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu a kouření, jelikož významně přispívají k ateroskleróze a rovněž zvyšují riziko srdečních onemocnění.