Zápal plic
Zápal plic bychom neměli podceňovat!
O zápalu plic neboli pneumonii mluvíme ve chvíli, kdy plíce postihne zánětlivý proces. Poškození plicní tkáně může mít závažné důsledky, a to včetně ohrožení na životě. Proto bychom se měli seznámit s jeho příčinami, příznaky a průběhem.
Existuje více typů zápalu plic, které se liší specifickými příznaky. Neinfekční zápal plic vzniká v důsledku plynné nebo tekuté chemikálie, která se dostane do dýchacích cest a nastartuje těžký zánět. Stejným způsobem může tkáň poškodit i žaludeční obsah, který se dostane do plic (např. při refluxním onemocnění).
Lékaři se ve většině případů setkávají s infekční pneumonií bakteriálního, virového nebo mykotického typu. Bakteriální zápal plic způsobují různé bakterie – pneumokoky, hemofily, pseudomonády, stafylokoky a mnohé další. Bakteriální zápal plic se projevuje vysokou teplotou nad 38 °C, schváceností, vlhkým kašlem s vykašláváním hlenů či hnisu i dušností. Léčí se antibiotiky a u starších lidí s těžkým průběhem se doporučuje léčba v nemocnici. Bakteriální zápal plic mohou způsobit také nitrobuněčné bakterie (např. chlamydie). V tomto případě se průběh onemocnění podobá virové pneumonii, k léčbě se však používají také antibiotika.
I viry chřipky (cytomegaloviry nebo herpesviry) mohou způsobit zápal plic, v tomto případě léčba spočívá v podávání antivirotik. Nejčastějším příznakem je suchý dráždivý kašel, bolest na hrudi, zvýšená teplota a dušnost.
Zápal plic mykotického typu nejčastěji postihuje osoby s poškozenou imunitou (např. nemocné s AIDS nebo pacienty užívající imunosupresiva). Projevy nemoci jsou v tomto případě stejné jako u virové formy zápalu plic a léčí se antimykotiky.
Při horečce, kašli, dušnosti, bolesti na hrudi nebo zmatenosti navštivte neprodleně lékaře. Zápal plic může ohrozit na životě každého, zvláště ohrožující je pak pro seniory.
Při vyšetření nemocného lékař posuzuje příznaky, určí typ nemoci a nasadí vhodnou léčbu. Vyšetření se provádí z krve (sedimentace, CRP, bakterie v krvi, chlamydie, viry), dále se provádí rentgen plic nebo CT vyšetření, které rozpoznají známky postižení celé plicní tkáně. U mykotického zápalu plic se vyšetřuje vykašlaný hlen, odborně nazývaný sputa. V případě těžkého zápalu plic se provádí tzv. bronchoskopie (odběr vzorků z dýchacích cest).